Trendy ve vzdělávání, 2021 (roč. 14), číslo 1
TVV 2021, 14(1):45-52 | DOI: 10.5507/tvv.2021.006
VLIV ELEKTROMAGNETICKÉHO ZÁŘENÍ NA LIDSKÝ ORGANISMUS
- Katedra technické a pracovní výchovy, Pedagogická fakulta OU, Fráni Šrámka 3, 709 00, Ostrava - Mariánské Hory, ČR
Článek si klade za cíl seznámit veřejnost se základními otázkami účinků elektromagnetického pole na člověka a případných zdravotních rizik. Od začátku 20. století se používá mnoho elektrotechnických a elektronických zařízení, které od základů změnili životní styl. V posledních dvaceti letech došlo navíc k enormnímu nárůstu využívání bezdrátové komunikace jako nikdy v historii od zavedení rozhlasového vysílání v roce 1923 a televizního vysílání v roce 1953, kde na území Československa bylo několik vysílačů s vyšším výkonem 10 až 1000 kW, umístěných většinou mimo velká města. V současnosti používáme vysílače s výkony 10 W až 70 W, v počtu kolem desetitisíc a další vysílače s nízkými výkony od 0,1 W do 1 W, které jsou skoro v každé domácnosti. Většina těchto zdrojů záření je stále zapnutá a působí nepřetržitě 24 hodin na lidí v okolí. Jsme si vědomi, v jakém prostředí žijeme, když toto záření není vidět ani slyšet. Jaké jsou jeho účinky na lidský organizmus? Člověk je vystavený přirozeným zdrojům elektromagnetického pole (elektromagnetické pole země, kosmické záření, elektrostatické výboje v atmosféře, sluneční vítr a různé jiné) během celého svého života. S vědecko-technickým rozvojem přibyly umělé zdroje elektromagnetického záření, jako například rozhlasové a televizní vysílače, ale také základní stanice mobilních operátorů, mobilní a bezdrátová komunikace, detekční zařízení na letištích, nebo bezpečnostní systémy v obchodech. Umělé zdroje elektromagnetického pole mohou vyvolávat tepelné účinky na živé organismy a také biologické. Součástí příspěvku je průzkumné šetření k dané problematice.
Klíčová slova: záření, bezdrátová komunikace, elektromagnetické pole, biologické účinky, mobilní operátoři
Vloženo: 25. květen 2021; Revidováno: 30. srpen 2021; Přijato: 3. září 2021; Zveřejněno online: 3. září 2021; Zveřejněno: 1. říjen 2021 Zobrazit citaci
PDF bude odemčeno 1.10.2021 |
Reference
- CHRÁSKA, Miroslav, (2016). Metody pedagogického výzkumu: základy kvantitativního výzkumu. 2., aktualiz. vyd. Praha: Grada. Pedagogika. ISBN 978-80-247-5326-3.
- COCHEROVÁ, Elena a V. ŠTOFANÍK, (2010). Numerické metódy riešenia bioelektromagnetických polí: Numerical methods of solution of electromagnetic fields. Bratislava: Slovenská technická univerzita. ISBN 978-80-227-3272-7.
- MAYER, Daniel, (2012). Aplikovaný elektromagnetizmus: úvod do makroskopické teorie elektromagnetického pole pro elektrotechnické inženýry. 2. vyd. České Budějovice: Kopp. ISBN 978-80-7232-436-1.
- VRBA, Jan, (2003). Lékařské aplikace mikrovlnné techniky. Praha: Vydavatelství ČVUT. ISBN 80-01-02705-8.
- INSKIP P.D., TARONE R.E., HATCH E.E., WILCOSKI T.C. SHAPIRO W.R. SELKER R.G., (2001), Cellular-telephone use and brain tumors., (2001) New England Journal of Medicine, 344 (2), pp. 79-86.
Přejít k původnímu zdroji... - MUSCAT J.E., MALKIN M.G., THOMPSON S., SHORE R.E., STELLMAN S.D., McREE D., (2000), Handheld cellular telephone use and risk of brain cancer, Journal of the American Medical, Association, 284 (23), pp. 3001-3007. Přejít k původnímu zdroji...
- SATO Y., AKIBA S., KUBO O., YAMAGUCHI N., (2011), A case-case study of mobile phone use and acoustic neuroma risk in Japan, Bioelectromagnetics, 32 (2), pp. 85-93. Přejít k původnímu zdroji...