Trendy ve vzdělávání, 2020 (roč. 13), číslo 1

THE STUDIES ON ENGLISH FOREIGN LANGUAGE TEACHERS’ ICT – A REVIEW OF LITERATURE

WANG Xiaojun, DOSTÁL Jiří, AZIZ Avan Kamal

TVV 2020, 13(1):5-11 | DOI: 10.5507/tvv.2020.001  

V současnosti se všeobecně přikládá využívání informačních a komunikačních technologií (ICT) ve vzdělávání významná role. Proto si tato studie klade za cíl analyzovat stav vědeckého poznání se zaměřením na výzkum kompetencí učitelů anglického jazyka (jako cizího jazyka) vletech 2010-2018. Smyslem studie je zjistit, k jakým výzkumným závěrům se podařilo dospět a co je žádoucí dále zkoumat. Za tímto účelem byly prozkoumány publikace indexované v databázích ERIC, Web of Science, ProQuest Education Database. Na základě zvolených kritérií bylo extrahováno 13 studií s výše uvedeným zaměřením. Výsledky naznačily, že v posledním desetiletí narůstá zájem o...

ROZVOJ TECHNICKÉ GRAMOTNOSTI ZA POMOCÍ POČÍTAČEM ŘÍZENÝCH STROJŮ

SIMBARTL Petr, HONZÍKOVÁ Jarmila, KROTKÝ Jan

TVV 2020, 13(1):35-42 | DOI: 10.5507/tvv.2020.004  

Příspěvek se zabývá použitím 3D tiskáren a laserového plotteru na ZŠ. Diskutují se zde možnosti využití a problematika spojená se samotným využíváním těchto zařízení. Cena těchto technologií se snižuje a je tak snadněji dostupná pro základní školy. Využití zařízení nebrání ani RVP a celé je to začleněné do STEM či STEAM vzdělávání. Z pilotáže se zjistilo, že po krátkém zaškolení nedělá dětem problém vytvoření 3D objektu v základním programu pro 3D grafiku. Tyto počítačem řízené stroje nabízí tak pro ZŠ velmi dobré mezipředmětové propojení. Každý z těchto přístrojů má však svá specifika při používání, na která v příspěvku upozorňujeme.

ROZVOJ KONSTRUKČNÍCH DOVEDNOSTÍ – NEZBYTNÁ SOUČÁST ROBOTIKY

HYKSOVÁ Hana

TVV 2020, 13(1):43-52 | DOI: 10.5507/tvv.2020.006  

Dávno neplatí, že robotika = programování a patří jenom do hodin informatiky. Důležitější než znalost programovacího jazyka je rozvoj informatického a logického myšlení, technických a konstrukčních dovedností a dalších kompetencí. Výuka robotiky je dnes vlastně součástí polytechnického vzdělávání. V základních školách se při výuce využívají různé robotické hračky a programovatelné stavebnice. Robotické hračky jsou konstrukčně sestavené a lze je programovat. Z robotických stavebnic musíme nejdříve roboty sestavit a k tomu potřebujeme konstrukční dovednosti. Ukážeme si, kde tyto konstrukční dovednosti můžeme rozvíjet a které stavebnice k tomu využijeme.

PROGRAMOVANIE CNC STROJOV – JE TO SKUTOČNÉ PROGRAMOVANIE?

NÉMETHOVÁ Silvia, MRÁZEK Michal

TVV 2020, 13(1):53-62 | DOI: 10.5507/tvv.2020.007  

V rámci kurikurálnej reformy, ktorá aktuálne prebieha v Českej republike, sa plánuje vytvoriť samostatná vzdelávacia oblasť „Člověk a technika“ s vyučovacím predmetom Technika. Tento predmet má zabezpečiť vzdelávanie žiakov a študentov po technickej stránke, do ktorej spadá aj práca s CNC strojmi. Veľakrát sa práve s CNC strojmi spája slovo „programovanie“, ktoré však nie je typické počítačové programovanie vyučované na stredných a vysokých školách. Nasledujúci článok sa venuje práve teoretickej analýze a porovnaniu týchto dvoch druhov programovania, z ktorého vyplýva či sa programovanie CNC strojov môže považovať za programovanie...

HODNOCENÍ PEDAGOGICKÝCH DIGITÁLNÍCH KOMPETENCÍ

ŠVRČINOVÁ Veronika

TVV 2020, 13(1):63-70 | DOI: 10.5507/tvv.2020.008  

Pedagogické digitální kompetence (PDC) jsou předpokladem efektivních aplikací digitálních technologií ve výuce a procesu učení. V mnoha zemích světa jsou PDC integrovány do vzdělávacího rámce pedagoga. Existuje také řada specifických rámců pro PDC (např. UNESCO, ISTE, DigCompTeach, DigCompEdu, ECDL), avšak v oblasti hodnocení PDC lze zaznamenat akutní nedostatek standardizovaných (sebe)hodnotících nástrojů. Cílem příspěvku je analyzovat problematiku PDC učitelů v šíři kontextu, který reflektuje PDC v rámci národních kurikul a reforem školských vzdělávacích soustav. Dílčím cílem je komparace specifických rámců pro PDC a analýza dostupných (sebe)hodnotících...

Podpora výuky

KONCEPCE ŠKOLNÍ DÍLNY A TECHNICKÉHO ZÁZEMÍ PRO VÝUKU V SOUČASNÉM PARADIGMATU TECHNIKY

TVARŮŽKA Václav

TVV 2020, 13(1):20-27 | DOI: 10.5507/tvv.2020.003  

Článek popisuje ideální prostředí pro výuku techniky v pohledu současných možností a perspektiv. Autor vychází ze svých pedagogické praxe v podmínkách základní školy, kde byl pro výuku techniky vyčleněn samostatný trakt školní budovy, kde byla možnost plně využít prostorových a technických možností. Článek popisuje vybavení učeben z hlediska současných trendů výuky v technologicky vyspělých státech.

Informační a komunikační technologie ve vzdělávání

SIMULAČNÍ MODELY A MOŽNOSTI JEJICH UPLATNĚNÍ VE VÝUCE TECHNICKÝCH PŘEDMĚTŮ V KONTEXTU PRŮMYSLU 4.0

SEDLÁČEK Michal

TVV 2020, 13(1):12-19 | DOI: 10.5507/tvv.2020.002  

Příspěvek se zabývá prezentací možností využití konkrétních simulačních modelů ve výuce technicky orientovaných předmětů jako názorně demonstračního prostředku výuky. V rámci příspěvku jsou použity demonstrační simulační modely vytvořené v programu Simul8. Tyto modely jsou zaměřeny na aplikaci teoretických prvků výuky technických předmětů. Počítačové modelování v současné době poskytuje moderní možnost řešení problémů ve složitých technických systémech, jeho aplikace ve výuce může být využita pro názornost a snadnější pochopení posloupností kroků a operací ve výrobních systémech. Příspěvek je zaměřen na ukázku možností využití simulačních modelů ve vzdělávacím...

MODELOVÁNÍ VÝROBNÍCH PROCESŮ S VYUŽITÍM PROGRAMU SIMUL8 V KONTEXTU VÝUKY TECHNICKÝCH PŘEDMĚTŮ

SEDLÁČEK Michal

TVV 2020, 13(1):28-34 | DOI: 10.5507/tvv.2020.005  

Příspěvek se zabývá možností použití modelačních a simulačních nástrojů ve vyučovacím procesu. Důraz je kladen na jejich aplikaci ve výuce technických předmětů formou názorně demonstrační pomůcky výuky. Jako softwarový nástroj byl vybrán simulační program Simul8, který primárně slouží k modelování logistických procesů na bázi simulace diskrétních událostí a umožňuje tvorbu vizuálních modelů výrobních, distribučních, ekonomických a jiných procesů. Příspěvek je zaměřen na konkrétní kroky postupu při tvorbě simulačních modelů výrobních procesů a možnosti jejich využití ve výchovně vzdělávacím procesu zaměřeném na rozvoj technického myšlení.