Trendy ve vzdělávání, 2020 (roč. 13), číslo 2
Edukační technologie a inovace technického vzdělávání
VZDĚLÁVÁNÍ UČITELŮ V OBLASTI LEADERSHIPU
STEJSKALOVÁ Irena, SLÁMA Jiří, PŘIBYL Vladimír, KOMÁRKOVÁ Lenka
TVV 2020, 13(2):13-20 | DOI: 10.5507/tvv.2020.010 
Změny ve společnosti kladou nároky na roli učitele ve výuce, který by si měl vedle znalostí rozšiřovat i portfolio kompetencí a dalších užitečných nástrojů uplatnitelných ve výuce při komunikaci se žáky. Tento článek představuje zkušenosti s nedávno akreditovaným vzdělávacím programem pro učitele v oblasti leadershipu uskutečňovaným na manažerské fakultě. Cílem článku je zhodnotit přínosy tohoto neformálního vzdělávání s využitím dvoukolového dotazníkového šetření. Šetření se zúčastnilo všech 31 účastníků programu. Zjistili jsme, že s pojmem leadership se příliš mnoho účastníků v rámci předchozího ať už formálního, či profesního vzdělávání nesetkalo....
TECHNICKÉ MYSLENIE A GEOMETRICKÁ PREDSTAVIVOSŤ
BEISETZER Peter
TVV 2020, 13(2):21-30 | DOI: 10.5507/tvv.2020.017
Geometrická predstavivosť je jedinečná schopnosť, ktorá je zároveň významnou podmienkou pre mnohé výkony v technickej praxi. V tejto súvislosti má byť do systému rozvoja technického myslenia zaradený aj zámerný rozvoj geometrickej predstavivosti. Ide o koncepčnú a systémovú aplikáciu výučbového modelu, ktorý je reflexiou na poznatky o reálnom stave úrovne geometrickej predstavivosti žiakov. Na základe uvedeného vznikla iniciatíva ponúknuť pedagogickej praxi odporúčania vedúce k inovácii zámerného rozvoja geometrickej predstavivosti v rámci výučby predmetu technika. Oporou navrhovaného riešenia je pedagogickým experimentom overená metakognitívna stratégia...
MYŚLENIE KRYTYCZNE W ZAGADNIENIACH TECHNICZNYCH EDUKACJI EKOLOGICZNEJ
BĄK Mirosław, KALINICHENKO Antonina
TVV 2020, 13(2):78-88 | DOI: 10.5507/tvv.2020.019
Krytyczny racjonalizm jest jednym z dominujących nurtów we współczesnej filozofii, a metoda naukowa nie różni się radykalnie od racjonalnego podejścia w innych obszarach ludzkiej dzialalności. Społeczna wiara we wnioski wypływające z teorii naukowych opiera się na spójności doświadczeń jednostek i ugruntowanej wiedzy uzyskanej w procesie kształcenia. Postawa polegająca na tym, że wszystko to, co w danym momencie zostało uznane za dowiedzione, może być podane w wątpliwość stanowi fundament myślenia krytycznego. Gotowość do rozpatrywania w przemyślany sposób problemów, poparta umiejętnością stosowania metod logicznego rozumowania, pełni niezwykle istotną...
Informační a komunikační technologie ve vzdělávání
MOŽNOSTI ROZVOJE INFORMATICKÉHO MYŠLENÍ U ŽÁKŮ ZÁKLADNÍCH ŠKOL
BRYNDOVÁ Lucie
TVV 2020, 13(2):5-12 | DOI: 10.5507/tvv.2020.011
Tento článek shrnuje současnou odbornou diskuzi zabývající se implementací rozvoje informatického myšlení na úrovni státních kurikul nejen v České republice, shrnuje dílčí obsahy vybraných kurikul a jejich pojetí informatického myšlení a srovnává reformu probíhající České republice se zahraničními zkušenostmi. Článek se skládá ze čtyř kapitol, které řeší koncepci informatického myšlení v nadcházející reformě RVP, situaci implementace rozvoje informatického myšlení v zahraničí, dílčí obsahy kurikul s ohledem na koncepci IM a možnosti implementace rozvoje informatického myšlení do národního kurikula. Článek částečně nastiňuje i problémy, se kterými se...
TVORBA SOFTWAROVÉHO NÁSTROJE PRO SPRÁVU A EVIDENCI VÝSTUPŮ PEDAGOGICKÝCH PRAXÍ V RÁMCI SYSTÉMU STUDIJNÍ AGENDY STAG
KLEMENT Milan, KOTOUČ Tomáš
TVV 2020, 13(2):48-54 | DOI: 10.5507/tvv.2020.009
Učitelství je dnes regulovanou profesí, a tudíž je kontrolováno nejen ze strany RVH UP, NAU, ale také ze strany MŠMT, jakožto garanta regulovaných profesí. Nedílnou součástí učitelských programů je také kodifikovaný systém pedagogických praxí, jehož účelem je propojení získaných teoretických poznatků studentů z obecné a oborové didaktiky v podmínkách reálné výuky na školských zařízeních. Správa pedagogických praxí a jejich výstupů je tak důležitou částí pedagogické přípravy budoucích učitelů a je nutné na ni brát patřičný zřetel. Předložená stať představuje postup návrhu a tvorby elektronického nástroje pro správu a evidenci výstupů pedagogických praxí,...
UŽITEČNÉ E-ZDROJE PRO VÝUKU MATEMATIKY OČIMA STUDENTŮ UČITELSTVÍ
DOFKOVÁ Radka
TVV 2020, 13(2):55-61 | DOI: 10.5507/tvv.2020.018
Současná situace vzhledem k pandemii Covid-19 ukázala, že je třeba, aby se studenti učitelství orientovali v současných dostupných elektronických zdrojích, které jim usnadní vlastní studium a současně mají požadovaný didaktický potenciál pro využití ve výuce matematiky na 1. stupni ZŠ. Také v souvislosti s požadavkem na zvyšování digitální gramotnosti žáků v rámci revizí kurikulární dokumentů je žádoucí, aby byl u studentů budován pozitivní vztah k digitálním technologiím. Článek tedy teoreticky vychází z principů otevřeného vzdělávání (Open Education - OE) podporující volné šíření vědomostí, informací a vědeckých poznatků, které díky internetu rychle,...
UČEBNICE INFORMATIKY POHLEDEM UČITELŮ
MALIŠŮ Petri, ŠALOUN Petr
TVV 2020, 13(2):62-67 | DOI: 10.5507/tvv.2020.012
V dnešním světě digitálních technologií nás může napadnout otázka, zda v něm mají tradiční papírové učebnice stále své místo, a to obzvlášť v informatických předmětech, ve kterých probíhá výuka především za použití počítačů. Příspěvek shrnuje první výsledky výzkumu „Využívání učebních materiálů v informatice“ zaměřeného na roli učebnic ve výuce informatiky. Výzkum se zaměřil na to, zda a jakým způsobem učitelé učebnice používají, jaké vidí nedostatky ve stávajících publikacích a jak si představují ideální učebnici informatiky.
PREFERENCE UČITELŮ INFORMATIKY PŘI IMPLEMENTACI TEMATICKÉHO CELKU ALGORITMIZACE A PROGRAMOVÁNÍ DO VÝUKY
KLEMENT Milan, DRAGON Tomáš
TVV 2020, 13(2):68-77 | DOI: 10.5507/tvv.2020.014
Rozvoj a zapracování konceptu rozvoje informatického myšlení (computional thinking) žáků do kurikula informatických předmětů je v současnosti jedním z velkých výzev, se kterými se česká školská soustava vyrovnává. V této diskuzi stále častěji rezonuje názor, že hlavním nástrojem pro další rozvoj v této oblasti je zavedení povinného tematického celku zaměřeného na výuku algoritmizace a programování, který se má stát hlavním průřezovým tématem napříč jednotlivými věkovými kategoriemi žáků a studentů. Při implementaci inovovaného kurikula informatických předmětů je potřebné brát v potaz i preference a názory aktérů vlastní změny – učitelů informatických...
Obecné aspekty a specifika vzdělávání v informační společnosti
PROBLÉMOVÉ SLOVENSKÉ DEMINUTÍVA V EDUKAČNEJ PRAXI
STOFFA Ján
TVV 2020, 13(2):31-42 | DOI: 10.5507/tvv.2020.015
Štúdia prezentuje problémy pri používaní slovenských deminutív (zdrobnenín) v praxi edukátorov, najmä techno- a infoedukátorov. Charakterizuje deminutíva ako špecifické termíny, ktoré sa používajú najmä ako prvky viacslovných termínov. Poukazuje na skutočnosť, že vo vedecko-technickom pojmosloví (terminológii ako množine termínov) sa majú používať len deminutíva, ktoré sú vyjadrením malosti objektov alebo malej miery niečoho. Citovo zafarbené deminutíva, ktoré sú významným štylistickým prostriedkom v hovorovom alebo umeleckom štýle, sa vo vedeckom, resp. odbornom štýle nemajú používať a preto nie sú súčasťou vedecko-technického pojmoslovia. Značná...
SÚČASNÉ TRENDY VO VÝVOJI VEDECKO-TECHNICKÉHO POJMOSLOVIA
STOFFA Ján, STOFFOVÁ Veronika
TVV 2020, 13(2):43-47 | DOI: 10.5507/tvv.2020.016
Štúdia charakterizuje súčasné celosvetové trendy vedecko-technického pojmoslovia (terminológie v užšom zmysle). Z existujúcich trendov štúdia vyčleňuje tie, ktoré sú pre techno- a infoedukátorov najvýznamnejšie a ktoré im umožnia posúdiť, či príslušný termín je s týmito trendmi v súlade alebo nie. Sú to: nekontrolovaný nárast počtu nových pojmov, preberanie termínov z iných jazykov, internacionalizácia pojmoslovia, nárast počtu homonymných termínov, nárast počtu synonymných termínov, nárast počtu hybridných termínov, nárast počtu viacslovných termínov, nárast počtu skrátenín, terminologizácia netermínov a determinologizácia termínov, nárast počtu neverbálnych...